Past - Recenze

 

Past

Autor: Andrew Fukuda
Překladatel: Jakub Kalina
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2015

Gen, Sisy, David a Epap s ostatními dívkami z Misie, kterým se podařilo přežít útok soumračníků, ujíždějí vlakem do neznáma. Na konci kolejí je možná čeká jistá smrt. A oni musí zachránit nejen své životy, ale také nesmírně cenný lék, díky kterému by mohli proměnit soumračníky zpět na lidi. Brzy se ale začíná ukazovat, že soumračníci možná nejsou ten jediný nepřítel, který čeká na konci kolejí . . .

Jakmile jsem dočetla druhý díl Kořist, nezbývalo mi než se těšit na Past. Očekávání a nejistota, jak celá trilogie dopadne, mě donutily po knížce sáhnout téměř okamžitě. Potom jak Kořist skončila jsem očekávala podobně intenzivní začátek další knihy, jako byl konec té předchozí. Přesto Andrew Fukuda začal pomalu, ale jistě budovat příběh, který opět začínal pozvolna, ale skončil bombou, tak jak to už v této trilogii bývá.

Můj postoj ke Genovi se během tohoto dílu o dost změnil. Stále jsem ho samozřejmě musela zbožňovat, když zachraňoval Sisy nebo vymyslel odvážný, téměř neuskutečnitelný plán. Ale kde se, proboha, vzala ta jeho vlastnost začít to vzdávat. Hlášky typu: "Tak tohle nemá řešení, raději zemřeme." vážně nejsou můj styl. To Sisy v tomhle díle překvapila a stala se mou nejoblíbenější postavou.

Myslím, že k autorově stylu psaní, čtivosti jeho knížek už nemusím mnoho psát. Rozhodně oproti minulým dílům nezklamal a pokračoval v úrovni jíž v předchozím díle nastavil laťku opravdu vysoko. Přesto musím říct, že děj ubíhal o maličko pomaleji, začátek se rozjížděl obtížněji a než jsem se doopravdy začetla trvalo to o trochu déle než po pěti stránkách jako v minulém díle. Na druhou stanu autor přidal kapitoly z jiných pohledů než pouze z toho Genova, což knihu příjemně ucelilo, obzvlášť Zářiny pohledy do minulosti byly něčím, co jsem si opravdu užívala.

Co tu musím zdůraznit, je konec. Není to konec, jaký bych si představovala, ale je to naprosto neskutečné. Autor poslední větou odpálil bombu, která mi nedala klid několik dní. A když píšu poslední větou, myslím doslova poslední větou. Přestože velkou část konce už jsem samozřejmě věděla předtím, tou poslední větou se změnilo všechno. Andrew Fukuda se změn nebojí a jasně dokázal, že dokáže čtenáře překvapit, i když mu zbývají pouhá čtyři slova. Ve chvíli, kdy čtete tu větu poprvé, si to ani neuvědomíte, ale o pár vteřin později nestačíte zírat. Pouhou nárážkou si Andrew zvládnul získat mou stoprocentní pozornost i na samém konci epilogu.

Hon, Kořist a Past byla jedna z mála opravdu podařených triologií, které jsem v poslední době četla. Přestože jsem začínala s tím, že jdu do série o upírech, stalo se z ní něco úplně jiného a Andrew Fukuda v knížkách prošel řadu žánrů i témat a mě nezbývá, než vám ho vřele doporučit. U těchto knížek se rozhodně nebudete nudit. Knize dávám . . .

9/10

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment. O knize si můžete přečíst zde.