15. listopadu 2016

Sůl moře - RC recenze

 

 

Sůl mořeSůl moře


Autor: Ruta Sepetysová
Překladatel: Petr Eliáš
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 352

Rok 1945, Východní Prusko - Válka se pomalu chýlí ke konci a okolo zoufalých obyvatel z Východního Pruska se stahuje smyčka nemilosrdných Sovětů. Navzdory tomu, že nemají k evakuaci povolení, se statisíce pruských Němců vydávají k moři, ke své jediné naději, jak se zachránit. Na ty šťastnější čekají lodě, které je po moři přepraví do Německa. Ale velká část uprchlíků nikdy své místo na lodích spásy nezíská . . .

K přístavu se upínají i naděje mladého Floriana, který si v batohu nese něco nesmírně cenného a nebezpečného. Po cestě narazí na patnáctiletou Polku Emilii, které se díky světlým vlasům a modrým očím daří předstírat, že nepatří mezi podřadné rasy. Má však i další obrovské tajemství, které zavinila válka, a se kterým se musí vyrovnat. O několik kilometrů dál se ve stodole skrývá léčitelka Litevka Joanna, trápící se vinou, se skupinou uprchlíků včetně slepého děvčete, které musí své postižení před nacisty skrývat. V přístavu se zatím mladý nacista Alfred podílí na přípravě té nejimpozantnější a největší ze všech lodí - Wilhelma Gustloffa, ke kterému se upínají naděje nejednoho pruského Němce . . .

Florian, Emilia, Joanna a Alfred. Čtyři mladí lidé, které válka změnila a donutila je k zoufalé snaze bojovat o jediné, o přežití. A nejen je. Ruta Sepetysová ve své knize opět ukazuje, jak válka dokáže změnit úplně obyčejné lidi. V jejích válečných knihách nejde o hrdiny ani o velké bitvy, právě naopak. Přivádí nás k příběhům, na které se velmi často zapomíná, přestože byly neméně důležité. Každý slyšel o Titanicu, ale kolik z vás ví o Wilhelmu Gustloffovi, přestože šlo o téměř stejnou tragédii?

Kniha Sůl moře ale není ani tak o samotné tragédii, přestože určitě připomíná památku padlých, ale hlavně o tom, co jsou lidé ochotni udělat, pokud chtějí přežít nebo zachránit něco na čem jim záleží. Obyčejní lidé potom podstrčí vojákům svou chráněnku nebo zradí své příbuzné Sovětům. Protože v ten moment není nic důležitějšího než zachránit svůj život a životy svých dětí. Přestože pro většinu Evropy je znovudobytí kontinentu záchranou, pruští Němci, ať už pronacističtí nebo ne, nemají na výběr. Německo už je odepsalo a nepostará se o ně, ale Rusové jsou frustrování z dlouhé války a nehodlají se ptát, jaké politické názory obyčejní lidé mají. Chtějí drancovat.

Ruta Sepetysová opět prokázala svůj cit pro silné, vyjímečné příběhy o lidech, kteří válku nechtěli. O tak mladých lidech, že když válka začala, byli ještě dětmi a přece se na nich podepsala. Ruta ve svém vyprávění střídá pohledy všech čtyř hlavních hrdinů a umožňuje nám nahlédnout do jejich minulosti i budoucnosti opět velmi čtivým stylem psaní, který nás vtáhne do kruté baltské zimy i situace prchajících.

Stejně jako v knize V šedých tónech se autorce podařilo přiblížit mladé generaci válku, na kterou bychom nikdy neměli zapomenout. V Soli moře se dokonce dočkáme i jemných odkazů na první knížku, které nám umožňují uvědomit si hloubku obou tragédií i neštěstí lidí, kteří je zažili. Ruta Sepetysová opět nezklamala a my se můžeme jen těšit, s čím tato autorka přijde příště. Knize dávám . . .

9/10


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Martinus.cz. O knize si můžete přečíst tady.

2 komentáře:

  1. O knize už jsem slyšela a docela mě i láká :)

    OdpovědětVymazat
  2. Na Sůl moře se chystám. Dokonce ji už mám doma a jsem na ni strašně zvědavá! :)

    OdpovědětVymazat