6. října 2016

Měděný jezdec - RC recenze

 

 

Měděný jezdec

Autor: Paullina Simonsová
Překladatel: Josef a Marie Orlovi
Rok vydání: 2013
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 616

22. červen roku 1941. Když se téměř sedmnáctiletá Taťána probudí do jasného leningradského rána, netuší, že se jí toho dne dvakrát změní život. O pár minut později už je ale všechno jinak. Němci napadli Sovětský svaz navzdory příměří a začíná válka. Taťána ani její sourozenci nevnímají válku jako velkou tragédii. Starší sestra Dáša myslí jen na mládence, do kterého je čerstvě zamilovaná, Taťána je nadšená z představy míst, která by navštívila, pokud by byli evakuováni a její dvojče Páša se nemůže dočkat až narukuje do armády. Potom ale nastane ta druhá věc, která Táně změní život. Potká jeho . . .

Je to voják. Je vysoký. Je tmavovlasý. Jmenuje se Alexandr. A je odjinud. Říká, že z Krymu. Taťána ho potkala na autobusové zastávce a už od začátku z něj nemohla spustit oči stejně jako on z ní. Jakmile ovšem dorazí domů, setká se z krutou realitou. Nejenže se musí začít připravovat na horší časy, ale také zjistí, že Alexandr je vyvoleným její starší sestry Dáši. Zatímco se nad Leningradem stahují mračna, bojují Alexandr a Taťána svou vlastní bitvu. Přitažlivost mezi nimi se nedá ignorovat, jakkoli se o to snaží. Brzy ovšem přicházejí mnohem větší starosti - německá blokáda, všudypřítomný hlad a krutá ruská zima . . .

Měděný jezdec, Měděný jezdec . . . Co napsat o knize, která vám rozbuší srdce a spustí slzy? Snad to, že po vás žádá tolik emocí, kolik jí nikdy nemůžete dát, jelikož je nemáte. Nebo alespoň já jsem je neměla. Její autorka se pustila do sepsání trilogie o páru, který musí vzdorovat hrůzám 2. světové války. Je pravda, že příběh Taťány a Alexandra by mohl skončit tak jak skončil, konec by to byl úctyhodný, ale věřím, že autorka by poté musela vzdorovat celé armádě čtenářek, které by nebyly ochotné se s tím smířit. Stejně jako já.

Paullině Simonsové, autorce Měděného jezdce, se podařilo vytvořit cosi neuvěřitelného. Toto není jen pouhý příběh vojáka a dívky, která ho zoufale milovala. Navzdory tomu, že se příběh odehrává v kulisách kruté blokády Leningradu a na frontě, je ve skutečnosti i o něčem jiném. O lidské hlouposti, o lidské vlastnosti hledat výmluvy a o tom, jak obtížný je vztah mezi dvěma lidmi, ať už jim v cestě stojí tisíce překážek nebo ani jediná. A především o touze po svobodě a vůli přežít.

V průběhu celé knihy sledujeme radikální proměnu většiny postav, ale i některé osoby, které se zkrátka nikdy nezmění. Čteme o tom, jak se z malé naivní Táničky, jejíž jedinou starostí se stávají uhrančivé oči milovaného vojáka, stává dospělá žena, která musí bojovat, aby uchránila svou rodinu. Přestože ty oči jsou stále důležité. Autorka mistrně popsala to, jaké nesváry dokáže mezi lidmi vyvolat válka a k čemu jsou ochotni snížit se jen aby ulevili svému strachu a svědomí.

Měděný jezdec má něco přes šestset stránek. Mohu vás ujistit, že tato kniha je přesně ta, u které se hodí napsat pouze šestset stránek, jelikož uběhnou jako voda. Navzdory tomu, jak dlouhé časové období kniha popisuje, mi nepřipadala dost dlouhá. Styl psaní je vytvořený právě tak, aby ani na chvíli nedovolil čtenáři odtrhnout se od knihy a otáčet stránku za stránku.

Příběh z pera rusko-americké spisovatelky je výborně sepsaný, krásný, ale zároveň neskutečně smutný. Pokud nechcete sledovat, jak na bílý papír kanou vaše slzy, potom možná raději knížku nechte na poličce. Kniha totiž zapůsobí tak, že ji budete milovat i nenávidět zároveň. Budete vděčni, že vám tato kniha přišla do cesty a zároveň budete toužit po tom, abyste ji nikdy nezačali číst. Příběh je to drásající, mučivý, ale především, především nádherný. Knize dávám . . .

10/10

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Megaknihy.cz. O knize si můžete přečíst zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat