Tlustá nebo tenká kniha - Jarní dumání

Máme tu další Jarní dumání od Syki z Knižního doupěte. Tentokrát na téma Tlustá nebo tenká kniha, což je těžká otázka. Takže do toho . . .

Tlustá nebo tenká kniha

Už jsem přečetla spoustu knížek všech možných rozměrů a šířek. Od těch, na kterých jsem začínala, když mi bylo šest a měly pět a půl strany, po ty bichle, co občas strávím teď. Myslím, že doteď jsem překročila s několika knížkami hranici šestseti stran, ale přes sedmset jsem se ještě nedostala, takže to někdy budu muset změnit :)

Když v ruce držím tenkou knížku, která je dobrá, mám radost, že se už brzy dozvím, jak to dopadne a zároveň jsem zklamaná, protože mě už brzy opustí to, co na knížce miluji, její hrdinové, styl psaní autora a celý příběh. A přesně naopak to funguje s tlustou knihou.

Vzpomenu-li si na všechny knihy, které měly přes těch zmíněných šestset stran, musím uznat, že mě žádná z nich nezklamala. Jsou to knihy, které se mi moc líbily, některé jsem četla i několikrát. První z nich byl bezpochyby Harry Potter a relikvie smrti, kterého jsem poprvé četla asi před třemi roky a od té doby jsem po něm sáhla znovu hned několikrát. Mezi dvě další bichle, které jsem četla a líbily se mi, patří Cress ze série Měsíční kroniky a báječný Čas mezi šitím. Kdo tyhle knížky četl, ví, že všechny tři jsou výborné a čtou se úplně samy, ani si nevšimnete, že jste přečetli další stovku stran.

Ani tenké knížky, ale nejsou k zahození. U mnohých je malý počet stránek naopak vhodný, některé příběhy prostě nejsou stavěné na pětset stran. Mezi ně patří i skvělá novela od Trumana Capota Snídaně u Tiffanyho, která se těsně vejde do stovky a každý, kdo jí četl, ví, že je mistrně vyvedená a 98 stránek je pro tuhle knížku ideální. Navíc, je pravda, že taková tlustá kniha není moc dobře přenosná a nehodí se na cesty, což je pro tenkou knihu jednoznačně výhodou.

A na závěr tu mám jednu perličku, a to knžku, nebo spíše knihu, kterou jsem si půjčila před několika měsíci od sestřenice. Jde o knihu Shakespearovo dílo v překladu Martina Hilského. Obsahuje všechny Shakespearovy hry, básně a sonety. Nepřečetla jsem to všechno, to rozhodně ne, ale jde o to, že kniha má neuvěřitelných 1650 stran a je neskutečně težká. Jenom si zkuste někdy takovou bichli položit na klín a uvidíme, jak dlouho vydržíte číst. :)