Ztraceni v Shangri-La - RC recenze

 

 

Ztraceni v Šangri-La

Autor: Mitchell Zuckoff
Překladatel: Jan Krist
Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2012
Počet stránek: 304

Píše se květen 1945 a skupina amerických vojáků a příšlušnic ženského armádního sboru si vyrazí na vyhlídkový let nad Novou Guineí, na jejímž pobřeží mají základnu. Letí se podívat na nedávno objevené údolí Shangri-La, kde žijí domorodci stejně jako v době kamenné. Během přeletu nad horou ale klesnou mraky a i přes veškerou snahu pilotů se letadlo zřítí. Neštěstí přežijí pouze tři pasažéři, kteří se nyní musí pokusit dostat zpět do civilizace přes území osídlené domorodými obyvateli, kteří nikdy nespatřili žádného bělocha . . .

Mitchell Zuckoff se pustil do zpracování pravdivého příběhů tří přeživších letecké nehody a nejen jich. Příběh, o kterém pravděpodobně málokdo z nás slyšel, nejen díky autorovi, působí přímo nestkutečně. Ať už půjde o nadporučíka Johna McColloma, který právě přišel o milované dvojče-bratra, seržanta Deckera s vážným poraněním hlavy nebo svéráznou desátnici Margareth Hastingsovou, musela jsem je zkrátka obdivovat.

Autor se dal do zpracování této události opravdu podrobně. Jak sám uvádí v knize, neváhal navštívit přeživší, ani místo, kde se celá tragédie odehrála. Navzdory tomu, že knihu píše beletristickou formou, tak ji protkal neskutečnou spoustou detailů, které si nevymyslel pro dokrášlení příběhu, ale opravdu si je zjistil. To nám také dokazují malé horní indexy nad mnohými zdánlivě nedůležitými větnými celky, které jsou doopravdy založeny na skutečnosti. To nás ale také může zmást, jelikož vyprávění z 304 stránek zabírá pouze něco okolo 250 a na zbytku jsou uvedené všechny využité zdroje.

Kniha je také proložena citacemi lidí, kteří vystupují v jejím příběhu a částmi deníku, nejen tří přeživších, ale např. i Earla Waltera, který vedl hlavní záchranou akci. Na reálnosti příběhu dodávají i dobové fotografie. Kompletní propracovanost příběhu a jeho styl nám celkově může na závěr připomínat spíše vědeckou práci. Na druhou stranu je to opravdu čtivá vědecká práce s fascinujícím námětem.

Výhodou autora je také, že dokázal vybudovat opravdu velmi čtivý a zábavný styl psaní, který čtenáři nedovoluje se ani na chvíli odtrhnout od knížky. Překvapilo mě, jak já, která se vůbec nezajímám o válečné letectví, hltám detaily o typech využívaných letounů a to díky Zuckoffovu vyjímečnému stylu, který i z nezáživného tématu dokáže udělat zábavné čtení.

Do knížky se můžete pustit rozhodně i když nejste nějací velcí znalci. Autor začíná pěkně od začátku a poskytne nám tak kompletní přehled o vývoji války nejen v Pacifickém oceánu, ale také o životě a historii domorodců, kteří žili po staletí izolovaní od okolního světa. Navíc osvobozením přeživších příběh rozhodně nekončí. Mitchel Zuckoff si uvědomuje, že jeho kniha není dobrodružný román a že jeho hrdinové nemohou žít zkrátka šťastně až do smrti. Ví, že je povinnen čtenářům sdělit, jak pokračoval jejich život i jak pokračoval život domorodců, ať už je pravda jakákoli.

Ztraceni v Shangri-La rozhodně nepatří mezi knihy, které se budou líbit každému. Pokud vás nezajímá válečná literatura, cizí kraje vám nic neříkají a skutečné příběhy vás děsí, tak tohle rozhodně není pro vás. Přesto se ale najde skupina čtenářu, která si knihu oblíbí a docení, co všechno nám autor předkládá. Knize dávám . . .

9/10

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Dobrým knihám. O knize si můžete přečíst tady.