19. června 2015

Píšu na téma . . . Knihovny

 Rozhodla jsem se zavést novou rubriku a to Píšu na téma. Budu psát vždycky na nějaké téma související s knížkami, psaním a vším kolem toho. A teď už se pusťme do dnešního tématu, a to jsou knihovny.

Já si nepamatuji, kdy jsem navštívila poprvé knihovnu, ale pravděpodobně to bylo buď na jedné z besed se školkou nebo s mamkou, když jsme si tam šly něco půjčit. U nás je taková malá knihovna, kde je i dětské oddělení, ale tehdy mi bohatě stačila. Ráda jsem si tam půjčovala knihy, které jsme si potom s mamkou četly.

Sama jsem hodně začala číst asi ve třetí třídě a potom jsem se začala prokousávat knížkami typu Týna a pony, kterých bylo v naší knihovně dost. Doopravdy jsem ale poznala knihovny, když jsem v páté třídě navštívila Ústřední knihovnu. Je to největší knihovna v Praze a knihy jsou tam snad úplně všude.

Ještě teď do knihovny ráda a často chodím, přestože mi poslední dobou vadí, jak málo knížek mají k půjčení. Stává se, že regály městských knihoven v Praze jsou poloprázdné, takže pokud si zajedu do knihovny do Říčan, pořídím více knih, než z největší knihovny v Praze. Nevzpomínám si, že by tomu tak bylo dřív, ale možná jsem jenom prostě náročnější. Jednou jsem si v knihovně dokonce rezervovala knihu a než jsem se dostala na řadu, tak uběhlo přes půl roku.

Návštěva knihovny ale pro mě nikdy není ztrátou času. Vždycky se mi líbí to ticho a vůně knih, i když poslední dobou ji častokrát ruší ťukání do klávesnic. Knihovny jsou místo, kde můžete nerušeně číst a oddávat se klidu.Naštěstí i dnes většina lidí respektuje knihovny jako studijní místa, kde má být klid a mír.

Chápu, že vydavatelé knih by se mnou asi nesouhlasili, ale nerozumím tomu, proč bych si  měla kupovat knihu, když ji přečtu jenom jednou. Pokud se mi líbí a vím, že se k ní budu v budoucnu vracet, tak si ji moc ráda koupím, ale jinak mi to přijde docela škoda. Zvlášť, když mám možnost si knihu vypůjčit a potom ji zase poslat k dalším čtenářům. Tyto knihy sice vždycky nebývají v perfektním stavu, ale i staré knihy mají své kouzlo.

Knihovny jsou otevřeny všem a umožňují nám číst kolik knih si budeme přát za směšný poplatek (mám dojem, že je to 60 kč na rok). Přestože mi ne vždycky vyhovuje kolik a jaké mají knihy, bez nich bych toho přečetla mnohokrát méně. V knihovně můžu narazit i na informace o novinkách z knižního světa nebo na pozvánky na různé autogramiády a knižní akce. Pro tohle všechno navštěvuji knihovny ráda a doufám, že v tom budu i pokračovat.

Obrázky ze stránek - www.praha.eu

5 komentářů:

  1. Miluju slovo knihovna a miluji i to místo. U nás máme skvělou a dobře vybavenou knihovny + milé paní knihovnice, takže tam vždy zavítám ráda. Jenom nevím, co pak s knihami, které si půjčím. Obvykle jich mám tolik, že nestíhám číst :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky mám problém s počtem knih, ale poslední dobou je to u nás, tak mizerné, že většinou neodnáším více než tři, čtyři knihy. Je super, že máte dobře vybavenou knihovnu, já občas jezdím do Říčan, protože ta pražská není nic moc.

      Vymazat
  2. Ve Žďáru jsem nikdy v knihovně nebyla, a to v Posázaví jsem jich už pár viděla. Je pravda, že v Praze jsou knihovny dobré k posezení, většinou je tam klid a často i nějaká otevřená místa, kde můžeš sedět na vzduchu (i když teda v Praze není nic moc. :))

    OdpovědětVymazat
  3. Knihovny jsou naprosto skvělým místem. Taky je mám moc ráda, jenom v nich nedokážu číst a vůbec nevím proč. Každopádně, když do nějaké knihovny přijdu, stojí mě neskutečně sil, abych si půjčila menší množství, protože mi v hlavě lítají myšlenky typu: Mám neskutečné štěstí, že tu zrovna ta kniha je, určitě při příští návštěvě bude pryč a budu na ní muset čekat několik měsíců! :D No, abych to zkrátila, většinou to končí tak, že odcházím s taškou knih... :D

    OdpovědětVymazat
  4. Já si pamatuju, jak jsem byla v knihovně poprvé. Bylo to v první třídě se školou. Od té doby jsem tam chodila skoro každý týden :D :)

    OdpovědětVymazat